Po skoro měsíci stráveném v Jižní Americe na Dakarském dobrodružství, kde panovalo nádherné léto, jsem se rozhodl, že je třeba se trošinku zchladit a vyrazil na sever Evropy do zasněženého mrazivého Norska. To jsem ale ještě netušil že se zchladím opravdu důkladně a teploty kolem 28 stupňů pod bodem mrazu prověří nejen mé fotografické náčiní.



Cesta do Hamaru, centra Norské rally 2009 proběhla bez větších potíží, když pominu totální sněhovou kalamitu na našem území, kdy zablokovanou silnici kamiony jsem musel řešit objížďkou, která byla také bloklá, takže objížďku jsem musel zase objíždět, no prostě docela sranda. V Norsku je sněhová kalamita permanetně, ale na rozdíl od nás nikdo nikoho neblokuje a všichni jezdí jako by se nechumelilo.



Rally v okolí Hamaru zařazená do seriálu WRC se jela teprve podruhé, ale co do atraktivnosti a kvality rychlostních zkoušek ji osobně řadím velmi vysoko. Rychlostky jsou zasazené do krásného prostředí Norských lesů, plné skoků, ale i velmi rychlých zatáček lemovaných vysokými sněžnými mantinely. Pro fotografa to znamená nepřeberné možnosti na vytvoření těch nej akčnějších a nej atraktivnějších snímků jaké jdou v tomto krásném sportu vytvořit. Dostanete se skoro kamkoliv i bez novinářské akreditace a záleží jen na vaší šikovnosti a pohotovosti jestli šanci využijete.



Co se týká fototechniky, vezl jsem jsem sebou do Norska také nový Canon 5D MkII který se mi už osvědčil na nedávné Dakarské rally. Na rozdíl od vysokých letních teplot které panovaly v Argentině a Chile se zde musel vypořádat s mrazem, který dosahoval až minus třicet stupňů Celsia. Musím uznat že nová "pětka" to zvládla dokonale. Všechny funkce včetně displaye (ten na druhém těle Canon 1Ds II nevěděl co se děje) fungovaly perfektně a i životnost baterie v tomto mrazu byla v pohodě, často jsem ji ale dával do míst na mém těle kde se aspoň trochu zahřála :-) Problém byl při přechodu do vytopené místnosti kde hrozilo poškození elektroniky fotoaparátu srážející se vodou. Řešil jsem to igelitovými pytli na odpadky do kterých jsem těla i s objektivy zabalil a počkal až se teploty vyrovnají.
U zoomových skel byl trochu problém s kroužkem na změnu ohniskové vzdálenosti, který šel mírně řečeno hodně ztuha. Ostření fungovalo jako by ani žádná zima nebyla, takže i motorky autofokusu na objektivech musím pochválit. Vyzkoušel jsem pro zajímavost i IS - stabilizátor na mém pevném Canonu 300mm f/2,8L IS opět naprosto v pohodě.
V červnu bych se měl pohybovat měsíc v Africké sahaře, takže pak mohu napsat své postřehy s fototechnikou v trochu teplejších podmínkách než je Norská rally :-)